Milá Dany,
chtěla bych Tě potěšit, ale nevím přesně jak. Je skvělé, že máš syna, užívej si to. Nejde o to "zapomenout", ale svou životní tragédii si "odžít" a uložit někde tak, aby ta vzpomínka časem nebolela. Někdy svým pacientům radím, ať to zkusí se zkušeným psychoterapeutem, který je může přes toto těžké životní údobí znovu provést, doprovázet jej a společně najít to správné směrování v dalším životě. Také spolu můžete zodpovědět mnohá proč, která tě napadají a trápí. Přeji ti v dalším životě hodně radosti.
Předchozí