Přidat názor k článku Jak mi vzali kojení

Ten muj nebyl tak dojemny, a vlastne jsem ho uz napsala v prvni reakci na Libika - mela jsem nacteno, povedlo se mi uklidnit a zjiskat si odstup proti pitomym bohunickym sestram a kojit podle chuti ditete, ignorovala jsem prikazy dite vazit (na intelektualni debatu nemela jsem ale silu, tak formulare na kojeni falsovala jsem). Jedine cemu jsem nemohla predejit, je prikrmeni syna prvni den po narozeni. Ale zadnou tragedii jsem si z toho neudelala, nezblaznila jsem si (jak vytrvale domniva abcd). Kojila jsem dal a uspesne a o hodne dele nez dva roky. Vsichni optimisticke procentualni predpovedi LL se mi zatim splnily - nevim co je detsky exem, alergie, astma, do trech let nevedela jsem co je ryma, ktera trva dele nez dva dni, a to i presto cestovala jsem s ditetem kam jsem chtela o i do tech velice neekologickych zapadnich velkomest, zila jsem v neekologickym ceskym velkomestskym prostredi. Jsem ale dost inteligentni na to, abych vedela tehdy a ted, ze na ten radostny statisticky sloupek mohla jsem si take nestrefit. Apropos, prsa mam stejneho tvaru, jako pred porodem. Nejsou esteticky zazrak, ale u bricha mi nevisi coz jiste je dalsi vyhoda dlouheho kojeni.