Možná, že to co tu napíšu je hloupost, ale já si tuto otázku vyřešila už v pubertě. Když jsem začala menstruovat, věděla jsem, že pokud budu mít styk, tak z vajíčka bude dítě. A tak jsem si při každé m. říkala, že kdyby toto vajíčko mělo šanci, byla by z něj bytost. Bylo to pro mě dost děsivý a pokaždé jsem zkoumala tu krev, kde to vajíčko asi je. Musela jsem si to vyřešit jinak bych se zbláznila a samozřejmě žena nemůže z každého vajíčka mít dítě. A dopadlo to tak, že i nenarozené dítě je pro mě jen to vajíčko, kterému dám šanci nebo ne. Tak jak nemůžu šanci dát každému z vajíček nemůžu ji dát ani každému dítěti (které by teoreticky bylo) ať z důvodu nemoci nebo jiné. I papež prohlásil, že bránění početí je hřích a protože nejsem věřící není to pro mě hřích.
Předchozí