Přidat názor k článku Zabila jsem své dítě

ano, Vladane, jsem zdravá.
Přímo v rodině se Downův syndrom nebo jiné vážnější postižení nevyskytuje. V okruhu mých přátel ano. Zmiňovala jsem se o tom už v jednom diskusním příspěvku.
Momentálně žijem s manželem už delší dobu ve Francii a společnost mi tu k postiženým lidem připadá tolerantnější než v Česku. Ano, odpovídám na váš dotaz - denně potkávám na ulici, v obchodech i dopravních prostředcích nevidomé, vozíčkáře, mentálně postižené, děti i dospělé s různými postiženími a připadá mi to naprosto normální. Zpočátku jsem nevěděla, jak se chovat, Rada je jednoduchá - stačí se chovat přirozeně a nebát se - postižení nekoušou ani nejsou infekční. Navíc jsem několik let pracovala s neslyšícími dětmi v dětském domově.
Jistě, chápu, že starat se o postižené dítě/dospělého není jednoduché. Ale copak je smyslem života prožít ho jednoduše a hladce?!
Myslete si klidně, že jsem naivní. Můj názor to nezmění.

Iva