Moc zdravím všechny maminky. Gratuluji těm, kterým se kojení daří a projevuji upřímné soucítění s těmi, které musely projít podobnou zkušeností jako autorka článku Adja. Sama za sebe musím říct, že jsem kojení nijak moc dopředu před porodem neřešila, přestože jsem si nastudovala literaturu, asi tak jako většina maminek, které diskutují na "rodině". Zcela samozřejmě jsem předpokládala, že prostě budu kojit a všechno půjde hladce. Patřím k těm šťastnějším, kterým tento druh možná naivní představy prostě vyšel. Po porodu mi dcerušku dali hned na břicho. Po přestřižení pupeční šňůry a kontrole dětskou sestrou mi ji přiložil manžel k prsu na kojení. Přisála se a bylo vidět, že je spokojená. Po celém porodu měla konečně chvíli klid a jistotu:-) Následně jsem ji kojila kdykoli zakňourala a poctivě střídala obě prsa, abych rozkojení neponechala náhodě. Výsledek se dostavil hned druhý den a byly jsme z toho obě spokojené. Žádné omezování času ani množství. Celý pobyt v porodnici jsme tak spokojeně prospaly a prokojily. Kojila jsem půl roku plně. Kojím už rok a 4 měsíce a uvažuji o podzimním odstavení, ale bylo to krásné období v mém životě a těším se na další. Moc přeji všem maminkám, aby se nedaly zblbnout personálem v někerých porodnicích. (V naší porodnici v Liberci je také baby friendly program a nutno říct, že jsou opravdu ke kojení friedly.) Pokud to jen trochu jde, nechte kojení svému instinktu a instinktu dítěte, které ví co chce a umí si o to říct.
Předchozí