Přidat názor k článku Tak tomu říkám podraz … aneb odvolávám, co jsem odvolal …

U nás v domě proti rekonstrukci hlasují zase převážně důchodci. Mladí lidé, kteří mají mimi a sotva se drží nad vodou jsou pro. Vidí, že bude zase úspora tepla, nebude nám protahovat kolem oken atp.
Máme tu i paní, která ví že dalších 500 z důchodu už dát nemůže, ale na nabídku z vedlejšího domu - rekonstruovaná garsonka + velmi solidní doplatek reagovala: "Ale já ten svůj byt chci nechat Blaničce." Když jsem jí řekli, že by jí teda měla Blanička přispívat na živobytí (jí opravdu po zaplacení SIPO zbývá 1600 na všechno), tak to zase odmítla. Mysleli jsme si, že je ta její dcerka pěkná ...., paní občas i hladoví, stalo se zvykem, že když někdo v domě peče buchty, vaří guláš atp. tak jí za dveře položí krabičku s řádnou porcí. Nakonec jsme se rozhodli "míchat se do cizích věcí" a zjistili si adresu Blaničky. Našli jsem ji v internátě sester, dost daleko od našeho města. Pracuje v nemocnici jako sanitárka. Řekli jsme jí, že maminka živoří, že nemá pomalu ani na jídlo. A ona nám zase řekla, že maminku už mockrát prosila, ať ten byt prodá, že může najít ve stejné ulici nebo čtvrti malý byt, kde jí bude dobře. A dokonce nám i ukázala dopis, kde jí maminka odpovídá, že ne, že se jí ten byt bude jednou hodit. Ona jí přispívat nemůže, má postiženou dcerku, které doplácí na pobyt v ústavu, lepší pomůcky, léky, vitamíny. A z platu sanitárky jí opravdu moc nezbývá.
Co tím chci říct - proč má ta stařenka držet ten byt? A proč má dostávat přídavky na bydlení, když žije v obrovském bytě? Ano, hladoví, ale proč?