Ono je velmi hezké srovnávat náš sociální systém se západní Evropu, ale nejde to dělat pouze jednostranně. Je potřeba si uvědomit poměr příjmu a poměr životních nákladů. Např. máme známé (Čechy, kteří emigrovali) žijící ve Vídni. Oba jsou důchodci a dohromady dostávají důchod 1.900,- Euro měsíčně. (A to nemají nijak závratný důchod, protože paní nějakou dobu nepracovala.) Nežijí si přepychově, snaží se šetřit (např. nakupovat v podnikových prodejnách, oblečení ve slevách apod), ale taky si nežijí nijak nuzně. Ale za ušetřené peníze si mohou dovolit cestovat vlastním autem 3 měsíce po Evropě, další rok mohou jet na měsíc na Aljašku a letos byli na měsíc na Novém Zélandě. Řekněte mi, za jak dlouho si u nás může průměrný důchodce, ze svého důchodu našetřit na to, aby se podíval třeba jen na týden do Chorvatska? (Berte prosím jen jako příklad, jistě že cestovat k moři není životní nutnost.)
My s manželem oba pracujeme 10 let, bohužel v regionu, kde jsou jedny z nejmenších průměrných platů v republice. Zrovna se nám sešlo pořizování si vlastního bydlení a miminko na cestě. Mám to štěstí, že firma počítá s mou spoluprací i během mé mateřské, mám babičku, která mi dítě je schopná a ochotná pohlídat. Ale někdo takové možnosti nemá. Takže až bude v našem státě všeobecná možnost z průměrného platu si dostatečně našetřit na vlastní bydlení a důstojný život během mateřské dovolené, věřím, že spousta přispěvatelů téhle diskuse nebudou žádný rodičovský příspěvek potřebovat, aby přežili.
Předchozí