...a říkala jsem to hned. Já mám 18ti měsíčního syna a MUSÍM (a díky Bohu a svému zaměstnavateli, že MŮŽU) chodit na poloviční úvazek do práce. Protože jinak bychom hypotéku neutáhli. Bohužel...
Nechápu, jak někdo může vypustit věty typu "Děti si mají pořizovat ti co na ně mají, co mají na to je uživit". Poslouchám dokola řeči o tom, jak to dnes máme jednoduché, jak nemusíme prát plenky, jasně.... v pohodě... máme to snazší. Jenže dřív dostali novomanželé byt, novomanželskou půjčku a hurrrrááááá - jdeme rodit děti. Dneska počítáme jak pitomí každou korunu. Další příjemné zpestření - stát nám dovolil chodit do práce při rodičovské dovolené a přivydělávat si - opět hurrráááá, tentokrát z naší strany. A ouvej - kdo nám pohlídá? Kdo nám tu práci dá? Kdo se mě ptá, jak doma pak doženu ty hodiny co musím být v práci? Nikdo mi mezitím nevypere, neuvaří, neuklidí... to dělám pořád.
Slíbili nám že nám přidají. V tu chvíli si člověk možná říkal - dobrá, to bude fajn. Nemusíme se bát si pořídit dítě druhé, třetí. Po Novém roce nám tu iluzi určitě vezmou. Nebo spíš mnohem dřív...
Spolehnout se můžeme asi stále jen sami na sebe. A ať se na mě nikdo nezlobí, 7500,- pro mámu, která se zodpovědně stará doma o děti a věnuje se jim tak jak je potřeba, vychovává z nich slušný občany tohohle státu, to by fakt neměl bejt žádnej luxus.
Jak chtějí - zvednout porodný byl skvělej tah. Kolik sociálně slabých lidí bude rodit jako o závod a strkat děti do kojeneckých ústavů?
Jsem fakt na.... :-(
Předchozí