Přidat názor k článku Tak tomu říkám podraz … aneb odvolávám, co jsem odvolal …

Milado myslím,že my dvě se nikdy nepochopíme.
Tu dobu pamatuju, páč mi už táhne na čtyřicítku. Čili bych se měla cítit už starší a mít ráda svůj klid a pohodu v bytě, kde bydlíme už dlouho, pracovali jsme na něm atd. Nezlob se na mě, tak než sedět v zařízeném upraveném bytě a nemít práci, tak to klidně začnu zařizovat stěhování a byt si budu zařizovat znovu. To co napsala o pár příspěvků níž Zerat, tak pod to bych se klidně podepsala taky. To jsou lidi, co si nestěžují a jednají.

S rodiči a jejich opečováváním na stará kolena je to asi tak. Jedna babička je sic v důchodu s manželem ještě pracujícím a oba jsou v tak výborné kondici, že tu budou do 150. Další dvě babči jsou pracující a zcela soběstačné a bydlí už ted 200 km od nás. Navíc jsou tu ještě sourozenci bydlící poblíž svých rodičů. Ale i kdyby nebyli... Nezlob se na mne, já se o rodiče ráda postarám, bude-li třeba, ale nebudu celý život se řídit tím, že jednou jim budu muset pomoci a tak budu sedět na jednom místě. Takže o starání na stará kolena se budu zajímat až to bude nutné. A jistě se to zdárně vyřeší. Jak psala Zerat s novou situací se otvírají nové možnosti. A tak kalhoty budu stahovat až uvidím brod.:o)

Tohle je nekonečná diskuze zrovna jako porod doma X porod v porodnici. Ach jo.

Ale uznávám, že pro staré lidi je stěhování možná nepředstavitelné. Jde ovšem o to, od kolika jsou lidé staří.. Někdo třeba od třiceti, že? Někdo není ani v šedesáti.

A ještě k Magdaleně. Už jsem tu psala, že ani starousedlík není zárukou toho, že se o okolí bude starat, tak jak si představuje ona. Kolikrát slyším jen - proč to měnit, funguje to už léta. My na to nejsme zvyklí, dřív to nebylo a žili jsme taky. Proč tam dávat ty kytky (před Jednotu) stejně to tam nevydrží, případně kdo se o to bude starat. A další a další výmluvy aby nemuseli hrábnout na společné prostory vesnice, městečka, města.