ahojky, máme se synem podobnou zkušenost, jen ne z porodnice, ale z dětské nemocnice.syn se narodil o 6 týdnů dříve a i přesto že byl 4 dny krmen z lahve v inkubátoru, měl silný sací reflex a k prsu se i po pozdním přiložení přisál a mlíčko se tvořilo dobře. bohužel po 2,5 měsících se mu začalo nedostávat mlíčka, v noci pil méně. já nezkušená měla strach že po 1 přořvaném dni umře hlady. jinak pil skvěle a přibýval 1,2kg za měsíc!místo abych ho i přes noc přikládala co nejčastěji a počkala, než se mlíčko dotvoří, volala jsem na laktační ligu. tam mi neporadili, že prý máme špatnou techniku...tak jsem volala na dětskou pohotovost, kadil totiž hlenovitou bledězelenou stoličku, jestli to není třeba infekce...nakonec nás hospitalizovali v dětské v brně, syna nechali na infekčním a já musela přestat kojit...co bylo pak, nebudu říkat.syn byl 2 dny sám, já měla prsa jako balony. výseldek byl, že růstový spusrt přišel dříve, jen mi nikdo nebyl schopen toto říct a já to BOHUŽEL nevěděla. syn si z nemocnice přinesl cucání palce, neb hladovému dítěti dávali odvar z rýže a pouze co 3 hodiny!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! v omezeném množství. kojila jsem nakonec do 1 roku, neb jsem to nemohla vzdát,ale občas jsem dokrmovala. cucání palce jsem odstranila dudlíkem až v 14 měsících a výčitky sama v sobě nesu pořád. jak jsem mohla syna nechat samotného a slepě poslechnout doktory a jak jsem mohla dopustit přerušit kojeníííí.dodnes si pamatuji slova sestřičky, že se nemusím snažit kojit, že stejně o mlíčko přijdu...ted už vím proč...lahev je pro hladové dítě rychlejší a pak se mu nechce tahat...tak snad se někdo poučí...pro mě to byla hořká zkušenost
Předchozí