Mám manžela ,který má také tuto diagnózu a nebýt toho, že jsme podstoupili genetické vyšetření, asi bychom to nikdo nezjistili. Žil úplně normální život, je inteligentní a pracovitý. Jediné co mu tento syndrom vzal je plodnost. A tak jsme po zjištění výsledků z genetiky stáli před rozhodnutím : zkusit operativně získat jeho vlastní spermie, využít IVF a mít manželovo "vlastní" dítě nebo jít do umělého oplodnění s dárcem.
Myslím, že pro manžela to bylo z počátku dost těžké,ale rozhodli jsme se bez váhání pro dárce. Nikdy bych si neodpustila, kdybych přes vědomí všech rizik přivedla na svět nemocné dítě, trpící neplodností (po osobních zkušenostech) s možností mentální vady ap. , jen proto, aby to bylo to "vlastní".
Teď máme dvě krásné zdravé holčičky-dvojčátka, manžel je miluje a nedal by je za nic na světě.
Předchozí