I já se musím připojit s názorem, že volba byla správná. Věřím, že rozhodnutí bylo těžké a hlavně poté pocit prázdnoty byl určitě k nevydržení. Sice nevím, jaké následky a postižení by dítě mělo, určitě je to vysvobození i pro něj.Při představě, jaký život by třeba vaše dítě vedlo - (mohlo by chodit, vnímat,dokázala by jste se o něj starat nebo by musel být po ústavech,...?)určitě sama cítíte, že to rozhodnutí správné bylo. A Bůh? I já jsem věřící, ale myslím, že Boha s tímto spojovat, nebo dokonce spojovat s válkami je hloupost. Za spoustu věcí si můžou lidé samy a bohužel se to podepisuje i na nenarozených dětech např. vlivem znečištění, což jedinec sám neovlivní. A jako věřící samozřejmě život ctím, ale život plnohodnotný. Co má za smysl přivést na svět dítě, které není schopno se ani v dospělosti postavit, samo se najíst či promluvit? To mi připadá spíš jak trápení daného jedince a zbytečné zatěžování okolí bez výsledku či naděje.
Předchozí