Myslíš, že naše děti strádají víc, než kdybychom se třeba rozvedli? Myslíš si, že se o děti nestaráme? Ano, možná mají bohaté rodiče (je otázka, co to je, být bohatý) - máme třípokojový byt ve starém paneláku s nábytkem z výprodeje, můžu jim koupit opravdu kvalitní botičky s atestem, neřeším, že mají spotřebu dvou až tří litrů mlíka na den... Jenže taky jim věnuju veškerý čas, kdy jsou vzhůru - no, teda dcerka chodí ve školním roce na dopoledne do školky, což v jejích pěti letech skutečně nepovažuji za hřích. Já pracuji až děti večer usnou a dělám to proto, abych se odreagovala, neztratila úplně kontakt se svým zaměstnáním a nepřipadala si totálně závislá na manželovi.
A teď bych ti ráda napsala, proč mají takoví lidé děti - třeba proto, že když si je "pořizovali", tak ještě nedělali od nevidím do nevidím a stačila jim k životu pronajatá garsonka. A právě teď narážíme na to, co tady maminky rozmazávají celou dobu - máš různé možnosti:
1) spoléhat na stát, nadávat v garsonce se dvěma dětma a počítat, jestli koupíš jedny ponožky, nebo dva jogurty
2) nespoléhat na stát, ale rozložit práci mezi manžele rovnoměrně, dát děti do jeslí, nebo školky a mít na ně cca tři hodiny večer, ale oba současně
3) jeden z rodičů má šanci vzít to "živení" na sebe a druhý šanci věnovat se dětem
4) řešení, která nepožuji za běžné - viz, právničky, modelky atp.
U nás je reálné, že tenhle šílený stav za dva tři roky skončí, protože splatíme náš byt a nebudou nás tlačit splátky. Pak bude možné místo změnit, jít do klidnější pozice s nižším platem a mít i víc času. Myslíš, že by lidé, kteří zoufale potřebují větší byt a ví, že bude potřeba živit druhé dítě odmítli nabídku na zaměstnání pro tátu té rodiny, když ví, že z toho platu můžou ten větší byt v pohodě splácet a ještě mít celkem rozumný život? Ano rozumný, protože jestli si někdo představuje dovolenou na Kanárech, tak se mýlí. Maximum co můžeme dát, jde totiž na splátky bytu, my si dopřáváme jednou ročně dovču na Šumavě v penzionku a celkem rozumný normální život.
A k tomu mobilu - ano, děsně nás to štve, jenže pravda je ta, že ty telefony nikdy nejsou zbytečné, nejsou každý týden, ale týkají se závažných věcí. To, co jsem psala, byl průšvih, který mohl stát firmu několik milionů (když je průšvih při převozu rychle se kazících potravin, tak se fakt čekat nedá).
Předchozí