nemám univerzální návod, jak se zbavit výčitek a smutku, že jsem své dítě svým rozhodnutím připravila o život.
Mám malý rituál, že vždycky, když mi někdo blízký umře, zapálím svíčku a jsem chvíli s ním, abych se rozloučila. A pak mu taky udělám opravdové místo v sobě, tak aby mne nebolela každá vzpomínka, ale aby mohl být stále se mnou, i tam, kde je. Prosím, neubližuj si trápením a buď se svými milými. Posílám pohlazení.
Předchozí