Jsem v podobné situaci - 18. května jsam dostala výpověď z důvodu nadbytečnosti (o tom, že zaměstnavatel v dubnu navýšil na našem pracovišti o 1 pracovníka, aby přijal mladinkou holku a o 6 týdnů později mně propustil z důvodu nadbytečnosti se tu nehodlám rozepisovat...) a od té doby jsem rozeslala 58 žádostí o místo. Děti sice mám, ale už 9 a 18 let, takže se dá předpokládat, že dětské nemoci máme za sebou (a navíc na OČR za chvíli nebudu mít nárok, že...). Je mi 42, ovládám - a myslím si že velice dobře - práci na PC, umím neměcky, učím se anglicky...., Původně jsem pracovala ve školství - na to mám i vzdělání - od roku 1991 jsem pracovala v cestovním ruchu (informační centrum, zkušenost z provozování soukromého, potom založení a provoz městského v sousedním městě, dodělaná rekvalifikace, takže vzdělání na to mám také)...
A výsledek? Na většinu žádostí (do školství, cestovního ruchu, ale i na mnoho dalších pozic, o kterých jsem se dověděla z novin, od lidí, ale i např. z jobdnes a jobpilot.cz) o místo mi nikdo neodpověděl, asi 6 odpovědí přišlo - zmítavých. A tak se pomalu smiřuji s tím, že od 1.9. nastoupím na úřad práce... Ať mi nikdo netvrdí, že práce je - ano, možná v Praze či jiných velkých městech, ale na malých městech či vesnicích není šance. Samozřejmě počítám s dojížděním (i minulé 4 roky jsem dojížděla). Když mi výše uvedené vyhledavače práce něco najdou (mám zadané prohledávání jihočeského a západočeského kraje), tak si nejprve dám hledat dopravní spojení... většinou není šance se kamkoli dostat. Ano, moha bych jezdit autem, řidičák mám samozřejmě také. Ale pokud budu cca 40 - 60 km denně dojíždět autem, nemohu pak kývnout na 8-mi tisícový plat - protože to mi bude na ÚP finančně doopravdy lépe - a navíc se budu moci věnovat dětem a rodině....
Takže kudy z toho?
S.
Předchozí