Radko,
a teď si představ, že děti jednou vyrostou, budou mít vlastní život, odejdou... a co ty se svým životem? Začneš v padesáti myslet na sebe, začneš se realizovat jinde? Těžko, v tomhle věku je málokdo tak pružný a přizpůsobivý, už jede v zažitých kolejích. Neberu ti tvé rozhodnutí, ale nemůžeš ho brát jako dogma.
Pro mne je moje práce smysl života. Je to jediná jistota, kterou mám. Práci mi nikdo nevezme. :o) Dítě se může v osmnácti sebrat a odjet na Nový Zéland stříhat ovce a nemusí se nikdy vrátit. Manžel se může sebrat a najít si osmnáctku, odejít s ní a nazdar. Práce je něco, co tě může podržet nad vodou, když je nejhůř. A o penězích ani nemluvím, to je jen taková třešnička na dortu...
Předchozí