Přidat názor k článku Jak matkám chutná život aneb hledám práci a mám děti

Martino,
můj manžel nemá práci, která nás živí. Manžel uživí sebe a tím to končí. Od začátku jsem věděla, že nemám jinou možnost než pracovat i s miminkem, pokud nechci jíst suchý rohlíky a dítě balit do novinovýho papíru. Věděl, koho si bere, i když jsme se znali krátce, věděl, že se svý práce nikdy nevzdám a že dítě mělo bejt JEHO splněný přání, ne moje. Když jsem otěhotněla, znali jsme se dva měsíce a ještě jsem byla zamilovaná, myslela jsem si, že když to dítě tak hrozně chce, taky pro něj něco udělá. Nic takovýho. Místo toho prudil, že pracuju, že to není normální a že přece V POHODĚ VYŽIJEME z jeho platu a rodičáku. Ve třech lidech ze 13 tisíc, v Praze. Perfektní představa, nepřála jsem si v životě nic jinýho. On z nich nevyžije sám.