... a já si doteď myslela, že sester je málo a nemocnice se o ně přetahují. Nebo to už není pravda??
Ale jinak i já mám podobnou zkušenost, ale starou 14 let. Nastupovala jsem po mateřské, děti 6 + 3,5 na místo, které mi tehdy dohodil táta. Musela jsem tehdy slíbit, že nebudu s dětmi doma, naštěstí táta šel zrovna do důchodu a tak jsme to řešili tak, že s nemocným dítětem jsem pouze došla k lékaři, pro léky a pak už táta jezdil každé ráno k nám, byl u dětí a odpoledne jel domů. Třeba týden nebo dva. Pouze jednou jsem si vzala paragraf a to když byly nemocné obě děti současně. Byl to týden, svou práci jsem si stejně pak musela udělat a byla jsem jediná, kdo tehdy nedostal v práci odměny, přesto že mě chválili, že jsem šikovná. Když jsem šla za vedoucím a ptala se, proč nemám odměny a jestli jsem jediná, řekl že JSEM jediná a je to proto, že jsem jim při nástupu cosi slíbila a nedodržela ... Podotýkám, že ty odměny nebyly za měsíc, byly roční a já v té práci chyběla jenom týden. To se vám pak chce brečet, ale nezmůžete nic.
A jak vidím, situace je stále stejná, ne-li horší. Momentálně jsem na RD s 3. dítětem a děsím se toho, až za rok budu mět někam nastoupit. Tož tak.
Předchozí