Zdravím všechny maminky i nemaminky:-)
tak jsem si pročetla názory co tu jsou a musím říct,že všechny mají něco do sebe.Tak jsem si řekla,že sem "připíchnu" i ten svůj:-).
Po škole jsem vystřídala pár zaměstnání a pokud jsem byla svobodná,bezdětná,tak jsem při pohovoru neměla nejmenší problém:-).Pak jsme se vdala,v témže roce zkrachovala i firma,kde jsem pracovala a já se opět ocitla na pohovoru a tam samozřejmě padl dotaz "plánujete děti"? S klidným svědomín jsem řekla,že ano,ale že na mou práci to bude mít minimální dopad,protože na mateřskou se chystá můj manžel:-)Jelikož u pohovoru byli dva mužští,můj výrok je docela pobavil,ale jen do té doby než jsem je ujistila,že to myslím smrtelně vážně:-)Doma jsme totiž s manželem došli k závěru,že je jedno,kdo zůstane s dítětem doma,protože naše platy jsou srovnatelné a vzhledem k tomu,že já patřím do kolonky "kariéristka",bude na mateřské on:-).Takže až jednoho krásného dne otěhotním,mému muži nastanou tatínkovské povinnosti,na které se těší už teď.Jo kdyby byly nějaké pochyby o povaze chlapa se kterým žiju,tak se opravdu nejedná o žádného zženštělého chlapíka :-)
Mějte se krásně a všem maminkám přeju,aby své mateřství prožívaly krásně s ohledem na své potomky:-)
PS: Ten pohovor mi vyšel a byla jsem přijata:-)
Předchozí