Přidat názor k článku Jak matkám chutná život aneb hledám práci a mám děti

Ahoj Verčo,

nemám dojem, že bych někoho soudila. Každá máme jiné podmínky, žijeme v jiném prostředí. Ventiluji svůj názor a svůj pohled na věc. Respektuji, že někdo se na svět dívá jinak. I já mám pocit, že si mnohdy ženy po mateřské, hledající práci, raději vymýšlejí tisíc důvodů proč to nejde než aby vynaložily více úsilí k tomu, aby to šlo. Znám matku od dětí, která dojíždí do práce 80km, znám matku od dětí, která vzdala hledání práce a raději si pořídila další dítě.... Každá jsme jiná a vidíme naše možnosti jinak.

Mrzí mne, žes měla špatnou zkušenost s kolektivem v práci. Myslím, že pokud ses rozhodla, že se chceš vrátit do práce dřív než je obvyklé, mohlas počítat s negativní reakcí svých kolegyň. Svět není růžový. Ženy k sobě bývají dost hnusné.

S těmi léky tomu moc asi nerozumím. Existuje asi 100 základních léčiv, která se užívají všude. Analgetika, antipyretka, antiulceroza... To bys měla znát ze školy. To, že se mění názvy léků, třeba Tramal-Tramadol-Mabron-Tralgit, je sestra povinná se doučit. To se dá do týdne zvládnout. Pokud jsi s tím měla problém, mohlas jít za staniční a domluvit se,že Ti to bude trvat o trochu déle.

Zdravotnictví je zrovna obor, kde lze být již po roce absence totálně out. Musíme se dovzdělávat a je jedno jak. Net, knihy, časopisy...co si vybereš. Když jsem začínala po škole, nikdo se se mnou nemazlil. Postavili mě na ARO, něco ukázali a jinak jsem si musela poradit sama. A ječely na mě holky mnohem mladší než jsem byla já. A co, také jsem se z toho nezhroutila. Příjemné to nebylo a já to nikomu nevracím.

Možná to zní hodně tvrdě, ale já nikdy nepatřila k těm, které by odmítly pomoc kolegyni po mateřské nebo nové příchozí. Nemohu jim však stát za zadkem pořád.
Má zkušenost ze zácviku nových kolegyň je zase ta, že jim vypíšu nové názvy léčiv, harmonogram práce a třeba jak se dělají vyšetření, která neděláme často, ale jim to jde jedním uchem dovnitř...

Ono je asi potřeba se na to koukat z obou stran.
Jsem přesvědčená o tom, že pokud se spoléhám sama na sebe nemohu se zklamat. Když mi podá pomocnou ruku okolí je to milé, ale nebudu na to přece spoléhat stále. A v tom je má svoboda.