V tomhle naprosto souhlasím se slečnou Marplovou, syn je skoro celé prázdniny u babičky a dědečka na chalupě, věnují se mu, chodí k vodě, jezdí na výlety, má tam daleko větší možnosti k "vyřádění se" než v Praze. Týden byl s námi doma a když jsem ho vezla zpátky, při mém odjezdu se se mnou ani nechtěl rozloučit na zastávce s tím, že musí babičce ukázat v knížce jedovatý hady. Nemyslím si, že by mne postrádal. Jezdí tam rád a je tam spokojený. "Neodkládám" ho k lidem, kteří by na něj byli zlí, neměli ho rádi a nevěnovali se mu. Každý, s kým tráví čas, ho miluje a dělá pro něj první poslední. Rozhodně nepředpokládám, že by z toho měl nějaké trauma.
Předchozí