přiznám se, že jsem hledala práci už několikrát a vždy jsem přesvědčovala o tom co umím a jak jsem šikovná......na otázky svatby jsem odpovídala, že je čas a na děti...až za několik let /trošku jsme prodlužovala dobu/. Snažila jsem se otěhotnět několik let a během té doby také hledala práci....upřímně jsem tvrdila, že děti mít nemůžu a chci pracovat a věnovat se svým koníčkům. Já vím, že jsem trochu lhala, ale když je vám přes třicet a jste několik let vdaná...tak to těhotenství každý předpokládá a já chtěla pracovat a né čekat doma v slzách každý měsíc, jestli už jsem těhotná. nakonec jsem ze zaměstnání odcházela během týdne, protože jsem adoptovala roční holčičku a už jsem po MD zase v práci. Po MD jsme se vrátila do původní firmy...naštěstí. Doufám, že mě nebudete kritizovat, že jsem trošku lhala na pohovorech. ale kolem třiceti a bez dětí hledat práci...děs a běs, a to mám VŠ a i dobré známé...ach, jo.
Předchozí