Přidat názor k článku Jak matkám chutná život aneb hledám práci a mám děti

To co píšeš se hezky říká, ale nevím co by jsi dělala ty, kdyby jsi např. jako já bydlela na malém městě. Nepatřím mezi uťápnuté putičky, které se neumí bránit, ale "otevřít si pusu" v takovém případě se rovná sebevraždě, tj. práci v oboru už neseženeš, alespoň ne v dosahu hodně kilometrů od domova. Myslím tím, když si budeš stěžovat na nepatřičný postup případného zaměstnavatele, a filozofická otázka, kde si budeš stěžovat? Vezmi si můj konkrétní případ. Před 10 lety jsem hledala místo ve státní správě pro které mám odbornou kvalifikaci. Po přihlášení do výběrového řízení do vedlejšího městečka, které je vzdáleno od mého bydliště asi 6 km se mě dotyčný personalista z dotyčného Městského úřadu ani neobtěžoval na konkurz pozvat, písemně mi odpověděl, že jelikož nejsem trvale bytem v JEJICH správním obvodě, tak nemám na práci u nich na úřadě nárok a dále mě v evidenci nepovedou. Připadá Vám jejich postup v souladu se zákoníkem práce? Naštvalo mě to ďábelsky, uvedený dopis jsem ukázala rovněž na pracáku, tam nad tím jenom pokrčili rameny. No ani si neumím nějak představit co by mohli udělat víc. Uvažovala jsem, že se obrátím na nadřízený orgán tj. v té době okresní úřad, příp. že to pošlu do místních novin. Otázka: čeho bych osobně dosáhla? Toho, že mě ve státní správě již nikdo v našem kraji nezaměstná. Když Vás na takové místo přijímají, chtějí kromě spousty odborných předpokladů i doporučení a to i taková, která si opatřují sami, neoficiálními dotazy např. u svých spolužáků, kamarádů na jiných úřadech, kde dotyčnou osobu znají. Takže na závěr otázka sl. Marplová co je lepší, bránit se, aby si takový postup zaměstnavatelé nemohli k ostatním uchazečům dovolit a nemít kvůli tomu práci na které Vám záleží nebo to překousnout a dělat to co jste celý život chtěla?