Přidat názor k článku Jak matkám chutná život aneb hledám práci a mám děti

Monty,
nikdo ti tvé názory nebere, ale te´d, po přečtení posledního příspěvku, jsem zjistila, že si opravdu protiřečíš.
Prý jsi neplánovaně otěhotněla..??
Vždyť jsi psala, že manžel chtěl dítě a proto jste si ho pořídili, ty jsi ho asi nechtěla..nějak vtom mám zmatek...

A že bys nikdy nechtěla harmonickou rodinu?
To slyším po 1.!
Podle mě se Ti nedostávalo tolik citu, kolik by mělo dítě mít a proto si to léčíš tak jak tu píšeš..

nechci tě tu rozebírat, nejsem nějaká zatvrzelá matka stojící dětem pořád u zadnice, taky souhlasím, že i dítě potřebuje svobodu-bez mámy, klidně bych taky odjela třeba na týden pryč, není dobré, aby matka nebo rodiče učili fixovali dítě jen na sebe( viz já, byla jsem jen s našema a pak když mě šoupli ve 13 na tábor tak jsem to tam celýý probulela).
To právě nechci, snažím se, dávat děti hodně k babičce a dědovi, chodíme za kamarádkama, na pokec s různýma lidičkama a tak...
Přehnaná péče škodí, dítě je pak nesamostatné..

Toť vše.nechi tu nikoho urážet, každý jsem jiný, každý jsme vychovaný jinačím stylem, ovlivnění okolím, prostě vším.
Ale některé příspěvky, Monty, mně přijdou jako to volání o pomoc..

Nejhorší lidé jsou ti, ketří se obětují pro druhé, pak si to najednou uvědomí a dávají to všem patřičně najevo!jenže je už pak nikdo většinou neposlouchá..