Tedy Veroniko, jak můžeš něco takového tvrdit. Já nejsem věřící a na víru se dívám spíš jako na něco, co může některým lidem pomoci překlenout těžké období v životě, kdy člověk prostě potřebuje v něco věřit, ať v Boha, nebo cokoli jiného, takže můj názor je ovlivněn i tím, takže se omlouvám všem věřícím, které bych mohla pohoršit. Ale jednak k tomu, že by Dany pomohl například třeba kněz.... Promiň, ale myslíš, že někomu v takovéhle chvíli pomůžou psychologické pohovory na tak složité téma s někým, kdo naprosto v žádném případě, nemůže ani tušit o co v praxi pak jde? Je jistě hezké si popovídat s knězem, ale jeho se to pak reálně týkat nebude, viď? Jistě ani sám nikdy nebyl a nebude postaven do podobné situace, takže cokoli by radil by byla jenom teorie, ale praxe je pak trochu jiná. Člověk se v životě rozhoduje sám a řídí se svým vlastním rozumem, neznám nikoho, komu by Bůh někdy nějakým způsobem pomohl (teď můžou věřící namítnout, že ta víra sama o sobě je pomoc apod., jenže na to není potřeba žádný Bůh, aby si každý věřil v to své, co mu pomáhá), ale Dany stála před strašně těžkým rozhodnutím a rozhodně jí nemůžu a nebudu odsuzovat kvůli něčí víře. Je taky zajímavé, jak píšeš, že by teď měla přesvědčit nějakou jinou maminku, aby se v podobné situaci rozhodla, pro ponechání si dítěte, že pak jí bude odpuštěno. Tyhle řeči mám úplně nejradši. Jak můžeš Veroniko vědět, za co jí bude odpuštěno a za co ne? Ty jsi s Bohem v nějakém osobním kontaktu, nebo co? Navíc Dany není co odpouštět. Tohle rozhodnutí bylo na ní a pokud je tvůj Bůh, tak evidentně to taky nechal pouze a jen na ní, takže se prostě rozhodla tak, jak jí radil rozum a ted mají myslím lidé pro to, aby se rozhodovali rozumně, nikoli na základě nějakých dogmat.
Předchozí