Přidat názor k článku Mám práci aneb příběhy "krkavčích :) matek"

Reberko, o jakých unavených a ospalých babičkách mluvíte. Nepletete si je s prababičkami? Moje kamarádka se například stala babičkou ve čtyřiceti, ale jinak většina mých vrstevnic se stala babičkami někde mezi padesátým a šedesátým rokem. Pokud si myslíte, že je to věk na podřimování na sluníčku, případně věk nácviku skoků do rakve, tak jste kapku vedle. Možná, že se v tomto věku nepěstují adrenalinové sporty, ale jinak většina z nás žije naprosto aktivním a čilým životem (a to po všech stránkách:pracovní, sportovní, vzdělávací a konec konců i intimní). Když jsme samy měly děti, měly jsme k dispozici polovinu dnešních vymožeností. Vnoučata - pokud chceme - zvládneme levou zadní a stejně tak i spoustu dalších aktivit. Tak se mi zdá, že Vy jste v pohledu na babičky ustrnula někde u Boženy Němcové v ilustracích, tuším, od pana Kašpara. Ale i knižní babičce - počítám, bylo ve skutečnosti nějakých padesát a patrně u hlídání svých malých vnoučat nepodřimovala.