Přidat názor k článku Mám práci aneb příběhy "krkavčích :) matek"

Souhlasím s tebou i s pisatelkou. Studuji VŠ dálkově a plánuji, že první dítko skloubím se studiem (práci k tomu bych asi nezvládla), když se ale objeví nějaká dobrá pracovní nabídka, budu velmi zvažovat, protože "opravdu dobrých nabídek" tolik není. O to více, že sama vím, co chci a že jedním z mnoha umění matek je "skloubit mnoho dohromady". Moje mamka to také uměla. Pracovala, má 4 děti a velkou zahradu. Nikdy jsem nepocítila, že bych strádala, moji bratři už vůbec ne. To co jsme potřebovali - pochopení, porozumění, lásku, úsměv, nám všem stihla dát vrchovatě.
Paradoxně mám pocit, že jí potřebuji ve svých letech stejně moc, jako v dětství. A to mám výbornou přítelkyni, skvělého přítele i práci. Asi je to tím, jak nám všem dávala najevo, že jsme báječní, samostaní, šikovní a nejlepší na světě. I když chodila do práce..