Přidat názor k článku Mám práci aneb příběhy "krkavčích :) matek"

jak já ti rozumím.... chodila jsem do jeslí i do školky, máma se plně věnovala kariéře... ona byla šťastná a já??? Skoro jako bych mámu neměla... můj vztah k ní je velmi chladný, bohužel... když jsem potřebovala mámu, byla jsem sama (nebo s tátou)... babičky hlídat nemohly, chodily do práce...
Věřím tomu, že když babička je s dítětem většinu času, stane se důležitější a milovanější než vlastní matka... vždyť s ní tráví nejvíc času, všechno dobré i zlé... chodit s dítětem plavat neznamená být matkou... opravdu je nástup do zaměstnání otázkou priorit... buď práce nebo dítě, obojí nejde... nejlepší řešení je práce na poloviční úvazek nebo práce z domova, ale kde ji sehnat, že?? Chápu matky, které se vrátí do práce dřív než za 4 roky, ale ne ty, co se už po půl roce nebo dokonce šestinedělí vrhnou zpět do zaměstnání...
Mám teď 4 měsíční holčičku a vím, že do práce jen tak nepůjdu... plánujeme další mimi a tak kdo ví, kdy začnu zase pracovat. Nedokážu si představit, že bych dala svoje dítě hlídat komukoli... jsem závislá :) aspoň zatím :)