Přidat názor k článku Mám práci aneb příběhy "krkavčích :) matek"

Já zde jenom přeposílám dotaz z diskuze ke staršímu článku na který reaguje autorka, tam mi už asi nikdo neodpoví..
Dobrý den,
po přečtení příspěvků viz výše mám 2 dotazy:
1.Pro monty:jak byste řešila situaci, kdyby se (vámi nechtěné) dítě narodilo těžce postižené, s minimální možností hlídání cizí osobou, či možností využívat běžných jeslí, školek apod.Skončilo by v ústavu, jen proto že jste skoncovala s tzv. sebeobětováním?
2.Pro matky obhajující "věnování se" dětem: jak se mám věnovet cca od 6 do 20.00 4m synovi, který je hodně neklidný(větry apod), přes den nespí, v kočáře nechce být, pokud chci někam jít, musím ho nejlépe kojením uspat doma, přenést a rychle si věc vyřídit.
Podotýkám, že je mi 30,od základky jsem studovala nebo pracovala, většinou obojí, teď jsem doma, hlídání(mimo manžela)nemám, jesle v našem městě nejsou, takže pokud si pořídíme ještě jedno dítě, dítě mi ve všední den pohlídá nejdřív paní uč. v MŠ. To ho mám celý den nosit v náručí, zpívat mu a chrastit chrastítkem? To vydržíte tak týden...Ještě loni jsem si dodělávala doktorát,dneska mám pocit že se motám v bludném kruhu, zlomí se to?