díky za článek, sama řeším něco podobného - chodím na půl úvazku do práce od dceřiných 6měs. babičky hlídací nemáme, jsou daleko, takže hlídá manžel, je to kolotoč a musíme hodně dobře organizovat čas abychom byli jako rodina spolu. ale jde to, musí to jít, ty penízky by nám dost chyběly. taky to beru jako investici do budoucna, chodím učit aj a v budoucnu plánuju otevřít svoji jš tak získávám praxi a zkušenosti. tak moc za to zase nemám ale i to málo se hodí, jsou to dost vydřené peníze ale když jsou potřeba tak se na to nehledí. chodím učit moc ráda, přijdu mezi lidi a nemám pocit že mám v mozku jen mlíko :) na druhou stranu mám ale občas stavy kdy si říkám zda to stojí za ty nervy a zda dcera beze mne nestrádá, ale vím že manžel s ní podniká věci co bych já nedělala a že si spolu dost užívají, takže to je má útěcha :))))
nemyslím si že to je vždycky tak růžové jak se z některých příspěvků zdá, ze zkušenosti říkám že to je někdy dilema a stojí to dost úsilí, ale dá se to zvládnout, jak práce tak i péče o dítě.
Předchozí