Přidat názor k článku Mám práci aneb příběhy "krkavčích :) matek"

Ranio, tak to mame opravdu hodne podobne:-) My jsme zatim hlidani neresili, jeste netusim, kdy nastoupim, takze to chceme resit, az to skutecne nastane. My bychom se navic kvuli me praci znovu stehovali a tam uz bychom chteli bydlet v dome, takze teoreticky by tam pokoj pro au-pair mohl byt, jeste uvidime. Co se tyka prospesnocti jesli, tak presne to se rika tady take: ze deti od 8 nebo 9 mesicu uz jsou pripravene na to, aby se o ne staral nekdo jiny nez rodice, ze uz oceni pritomnost jinych deti, ze se v tomto veku adaptuji lepe nez treba deti dvoulete apod. Ne se vsim souhlasim, ale kolem sebe vidim vyrustat uplne normalni pohodove deti. V jeslich se detem hodne venuji, navstevovala jsem je denne, zpivali s nimi, kreslili, hrali, mazlili...deti byly rozhodne samostatnejsi co se tyka jidla ci oblekani nez treba muj syn, ktery ji opravdu nerad doted. Samozrejme ze tady do 4 let je tolerovana plenka na spani, i dudlik, oblibena lahev, plysak na spani, proste cokoli, co diteti udela dobre. A zadne deti skolniho veku tady s dudlikem nebehaji:-) A jeste jedna vec: na deti se lidi usmivaji, kdyby SImon neco rozbil v obchode, tak by mi teda nikdo hadr do ruky nedaval. Pokladni se vzdycky nenapadne zeptaji, jestli bylo dite hodne a muzou mu dat dva bonbony. A kdyz reknu, ze ne, tak mu ho proste nedaji...vysledek: Simon v CR v obchode totalne nesnesitelny se zklidnil, cely nakup vydrzel a uz dopredu se na bonbony tesil. A dalsi zajimava vec: za ten rok a neco co tu zijeme, jsem nevidela ani jeden hystericky vystup ditete v obchode, zadne valeni na zemi apod.