Přidat názor k článku Mám práci aneb příběhy "krkavčích :) matek"

ač jsem se tu někde tak podepsala :-). S první dcerou jsem se vrátila do práce v jejích sedmi měsících na 3 dny v týdnu a další 3 dny jsem jezdila do práce v noci, dodělat, co se doma nedalo a jindy nestihlo. Takhle to vypadalo do jejích 2 let, pak jsem s ní zase zůstala doma a ve 3 3/4 šupajdila do školky (podotýkám, že velmi ráda, děti na každodenní pohrání si jí chyběly)Když bylo dceři 5, narodila se druhá, s tou jsem zůstala doma do 3 let. Od září do prosince jsem platila místo v školce, aby bylo v prosinci volné....nemohla jsem se dočkat a ona taky. No a teď jsem to vyřešila tak, že jedna dcera ve škole, druhá ve školce a já jsem doma :-). A je to taky bezva! Začínám mít svůj život, stíhám "svoje " věci jako cvičení, jazyky, věci pro rodinu, ale i kávičky a kamarádky, nákupy atd. Z pohledu dogmatických matek musím vypadat jako extra čúza, ale k jejich smůle se tak necítím. Věnovala jsem se dětem, když to bylo nutné a když to šlo, věnuji se jim nadále, ale neztrácím pocit, že jsem taky člověk a že mám právo na svůj život. Vyzkoušela jsem tedy snad všechny možné varianty:
1. opuštění malého dítěte pro kariéru
2. plnou mateřskou dovolenou ve standardní délce (kromě pískovišť, které jsem fakt nenáviděla jsem se dceři věnovala naprosto maximálně přesně tím způsobem, který v mých očích je až slepičí)
3.a teď se prostě válím doma a nestarám se o nikoho :-) teda aspoň pokud jsou dcery v ústavech :-))

Obě dcery jsou velmi nadané, zvládají spoustu kroužků, mají prostě v životě zábavu. Hodně často cestujeme, ať už celá rodina, nebo jen já s manželem, případně pouze já. Nechci se tu prsit, že si to mohu dovolit, jsem za to nesmírně vděčná, že můj život netíží žádné starosti materiálního charakteru. Popisuji svůj momentální život jako další variantu s tím, že je plnohodnotný pro všechny zúčastněné (teda kromě rybiček, které díky mému životnímu stylu pochcípaly :-)) a že nemám pocit, že bych něco zanedbala, chovala se špatně či dokonce nezodpovědně. Chovám se tak, abych vytvořila pro svoji rodinu ty nejlepší podmínky, aby všichni byli "happy". Přeji totéž ostatním. Důležité je nenechat se otrávit samozvanými psycholog na MD :-)