Mám stejný názor jako autorka, jen se sama nedokážu psychicky od své dcery odpoutat. Hlídání bych dejme tomu měla (nadšená babička), já sama bych vzhledem ke své profesi a nulové praxi, též potřebovala (jsem matka v letech, co začala studovat VŠ "trošku" později-od 26.ti l.)nastoupit na částečný úvazek. Často nad tím přemýšlím, vím, že -opět odkazuji na můj věk (téměř 34 let)- po skončení RD toho moc nenabídnu, ale z druhé strany jsem s dcerou velmi ráda, takže jsem již nějakou dobu ve "schizofrenní" situaci a náladě a snažím se dobrat nějakého řešení, které by mě a dceru nebolelo. Navíc, mi mé kamarádky naznačují, abych si mateřství užila, že budu litovat. Tak nevím....
Předchozí