Přidat názor k článku Mám práci aneb příběhy "krkavčích :) matek"

ajlino, díky za tento příklad prověřený časem. docela mi vadí ty příměry "typu nezáleží na kvantitě ale na kvalitě", jenže bohužel u prcků je myslím ta kvalita závislá na kvantitě. v paměti nám zůstanou asi spíš takové ty drobnosti...jako kdo nám pofoukal rozbité koleno, nebo namazal chleba máslem, když jsme na něj měli chuť, než ty bombastické výlety k moři atd.
já sama jsem tak napůl krkavčice, se svým zaměstnavatelem spolupracuji externě, docházím jednou týdně, kdy hlídá manžel, navíc ještě musím pomáhat manželovi s papírováním ve firmě. nejde mi ani tak o peníze ani o to že bych se doma cítila neplnohodnotným členem společnosti. prostě jsem dostala šanci, tak jsem jí využila a jsem za ni vděčná, určitě jsem díky tomu klidnější co se týče mojí pracovní budoucnosti.
a teď k pointě...v podstatě žádnou nemám :) určitě je nejlepší, když si to každý zařídí podle svého, k vlastní spokojenosti, ale bohužel místní legislativa a zvyklosti většině nedávají možnost vystoupit z toho davu 8 pracovních hodin. je skvělý že se probírají témata jako pracující maminky a tatínci na MD a že tu situaci lze řešit i jinak, ale největši šok myslím nastává po skončení MD, kdy maminky musí pracovat oněch 8 hodin, tudíž už moc času na děti nezbývá, je to život v poklusu. co takhle se zaměřit na výhodnější podmínky zaměstnávání na částečné úvazky? co si o tom mamky myslíte? chtělo by to řádnou lobby na škoromacha ;)