S tím mám taky problém. Někdy mám večer dojem, že jsem na hranici důchodového věku. Mám své 19ti měsíční dítě, chodím každý den od osmi do dvanácti do práce, ve středu odpoledne mám schůzky s dětským dramatickým souborem (už pět let, nechci to hodit jen tak za hlavu). Domácnost, vaření, žehlení, praní, zahrada... a navíc nám teď začalo učení... starám se s mou mamkou o svého třináctiletého synovce, sekunda na gymnáziu... Ale vždycky večer vypnu, a říkám si, hlavně že jsme zdraví, a ať jsme zdraví co nejdýl... Ale přemýšlím třeba o cvičení, dvakrát v týdnu opravdu jen tak na chvilku vypadnout. Udělat něco pro tělo, i pro duši.
Předchozí