Přidat názor k článku S miminkem pod stan? Do toho!

V dětství jsem taky jezdila na dovolené do chatky a asi 3x jsme byli i ve stanu (kromě toho i občas do nějakého penzionu, hotelu), manžel jezdil s rodiči převážně stanovat, ovšem když jsem trochu povyrostla, zjistila jsem, že mi tento způsob trávení dovolené silně nevyhovovuje či spíše strašně vadí.Stejně tak i manžel. Snad je to tím, že nemáme patřičnou fyzickou kondici a zejména já jsem extrémě náročná na hygienu. Co se týká pobytu ve stanu - absolvovali jsme s manželem (tehdy tedy jsme spolu jen chodili) asi 3x - v mých asi 18., 19. a 20. letech - a bylo to rok od roku horší a horší: bolela mě záda z ležení na zemi, vadila mi všudepřítomná vlhkost ve stanu, nepořádek a hlavně malý a uzavřený prostor - v noci jsem měla záchvaty paniky a dusila se (asi trochu klaustrofobie - nevím). Co mě vadilo nejvíc byly společné sprchy a WC + tamní hygienické podmínky, nedostatek teplé vody atd. Manžela taktéž bolela záda a celé tělo, vadily mu společná soc. zařízení a hyg. podmínky + má hrůzu z veškerého lezoucího či létacího hmyzu, který se tak jako tak do stanu vždycky dostane. U ubytování v chatkách mi vadí to společné sociální zařízení - štítím se tam něčeho dotknout, něco někam položit, brr. Navíc mi nevyhovuje nějaké to klohnění si jídla na vařiči u stanu z polotovarů - konzervy, instantní produkty a věškeré ty fujtajbly v sáčku nejím resp. je mi z nich vždycky zstrašně zle, stejně tak můj žlučník bohužel nedokáže se smířit s požitím něčeho opékaného na ohni nebo ogrilovaného. No a bydlet ve stanu a chodit pravidelně na jídlo do restaurace mi nějak k sobě taky moc nesedí.Tak jsem pak začali jezdit na autobusové dovolené do zahraničí - často jsme absolvovali i poznávací okruhy atd. Zpočátku to bylo OK, jak šel čas, začali jsme to hůř a hůř snášet a v cca kolem těch mých 25 (manžel 31)jsme si řekli a dost. Důvody: už po dvou hodinách jízdy busem bolesti zad, u mě ještě kyčle, u manžela kolena, u mě zatuhlý krk + z toho plynoucí bolest hlavy, napuchlé nohy, brnící zadek, v noci jsme oka nezahmouřili, hygiena u těch různých dálničních odpočívadel taky nic moc - no vzpamatovávali jsme se vždycky z toho pak několik dní. Takže toto jsou důvody, přoč tento způsob trávení dovolené považuji pro nás za nepřečkatelný. Sice děti toto snášejí lépe a neřeší otázky čistoty společncýh soc. prostor, ale ke spokojené dovolené jsou i potřeba rodiče fungující jak po fyzické stránce, tak psychicky v pohodě a ne skuhrající bolestí a ve stesu a otrávení ze špíny v umývárnách a toaletách.