Přidat názor k článku S miminkem pod stan? Do toho!

Po přečtení článku a diskuse se mi vybavily vzpomínky na jednu příšernou dovolenou, kterou naše rodina absolvovala, když mi bylo devět let. Nechci vůbec kritizovat zastánce dovolené s dětmi pod stanem, jen upozornit na možná rizika kempů.
dovolené jsme většinou trávívali na taťkově podnikové chatě nebo u tety v Beskydech. Jednou ale jedni známí přemluvili naše rodiče, ať s nimi jedou na Slovensko do kempu s termálním koupalištěm. Spali jsme ve stanu, vařili na vařiči atd. To by nebyl až takový problém. Tím byla hygiena. Sociální zařízení bylo v kritickém stavu, koupaliště s vodou o teplotě lidského těla také přálo bacilům. Krom toho byl kemp příšerně přelidněný a neposkytoval vůbec žádný stín, nerostl tam snad jediný strom.
Nebudu to proddlužovat - hned první den jsme my děti dostaly úpal či úžeh, potom průjem (a ten měli i dospělí) a k tomu blinkání, jak jinak, následně přišla angína, která se po cestě domů zvrhla u mě a u sestry v zánět středního ucha, sestře píchali bubínek ještě na pohotovosti někde na Slovensku. S ušima jsme pak promarodily celý zbylý měsíc prázdnin...
Bohužel to nebylo všechno. Někdy v září se má sestra - dvojče začala cítit unavená a ospalá, stále ji pobolívalo břicho. Tatínek se jí jednou večer náhodou podíval zblízka do očí, a všiml si, že má úplně žluté bělmo. Nakonec strávila v nemocnici se žloutenkou typu A více než šest týdnů a náš mladší bratr měl také pozitivní testy. Nakonec musela naše maminka zůstat rok doma na neplacené dovolené, aby mohla sestře a bratrovi vařit jaterní dietu.
Vskutku vydařená dovolená - v neděli u nás rodiče byli na návštěvě a i po těch letech se kvůli tomu, nevím už pokolikáté, pohádali.