Přidat názor k článku S miminkem pod stan? Do toho!

Lído, taky jsem se pobavila na Vašimi úvahami a "odborným" posouzemín mého zdravotního stavu. Nicméně Vás ujišťuji, že si nepřipadám nemocná,naopak (nechci to zakřiknout) myslím, že můj imunitní systém by mi mohl leckdo závidět a ani jako malé dítě jsem neměla žádnou z těch dětských nemocí ani např. angínu. Proto také lékaře zásadně neotravuji nějakými návštěvami. Stejně tak si nepřipadám, jako hypochondr - nemám pocit, že by mi něco bylo,nestěžuji si, cítím se celkem fajn,to jen když jsem zde byla dotázána, proč je pro mě pobyt ve stanu k nepřežití - tak jen vysvětluji, jak se po fyzické stránce při/po pobytu ve stanu popř. cestování busem cítím. Zmíněné problémy nejsou spjaty s nějakou chorobou (ani následek nějakých přechozených nachlazení), ale je to důsledek životního stylu - nikdy jsem nesportovala a nesportuji (jsem ale naštěstí štíhlá), valnou část svého života jsem strávila studiem zahrabaná v učebnicích a skriptech(žádný pohyb, sport atd.), i současné zaměstnání je duševní práce spojená téď už s téměř celodenním sezením u PC. Bydlím ve velkém městě, takže se domů dostanu z práce tak v 18-19 hod, večer jsem tak umořená, že na nějaké aktivní trávení volného času nemám stejně ani energii ani čas,takže buď odpadnu rovnou, nebo večer trávím opět pasivně s knihou v ruce, u PC či v nejhorším případě u TV. Není to správné, to vím, snažím se alespň občas vyrazit na nějakou tu procházku - přírodu mám velmi ráda, ale bohužel sport mi od malička nikdy nic neříkal, nešlo mi to, byla jsem extrémě nešikovnám nevýkonná atd. a tudíž jsem k těmto aktivitám nezískala kladný vztah. A od toho se odvíjí vše další... Ale nevím, proč tady meditujeme o zdravotních problémech, když je řeč o dovolené ve stanu...