Přidat názor k článku Mám práci aneb příběhy "krkavčích :) matek"

Mariko, nechci se hádat. To vůbec nebylo myšleno na Tebe, jen jsme chtěla říct, že pracující matky nejsou nutně snobky honící se za penězi a značkovým oblečením, že to můžou být taky klidně i u matky na MD, které mají bohatého manžela. Nic víc nic míň.

Asi ten tatínek, když si dělala au-pair, nebyl moc doma, že? Podle mého názoru záleží na pracovní době a na vytíženosti rodičů. U nás to bylo v pohodě, pracuju od 9-16.30, za 15 min jsem doma. Manžel chodí v půl 6 - poté, co se nám narodil syn, tak změnil své pracovní návyky, tak aby s ním mohl trávit co nejvíce času. První slova a krůčky jsme zažili, víme oba, jaké má rád knížky apod. Moje zkušenost je, že jakmile jsem přišla domů, au-pair přestala existovat a byla jen maminka a od cca 18hod tatínek:), až to myslím naší au-pair bylo líto. Navíc do roku a půl spal 2x denně 2 hodiny, tudíž s ním au-pair fakticky trávila 3 hodiny, zbytek spal a pak jsme byla už doma. je jasné, že kdybychom ho viděli hodinu před spaním, bylo by to zřejmě jiné. Záleží na situaci a možnostech a rovněž jde i o ten pocit, že část "pravomocí" k dítěti deleguji na někoho jiného. Musím říct, že první týden, kdy jsem neměla plnou kontrolu nad svým synem byl složitý, protože každá matka má pocit, že se dokáže o své dítě dobře postarat jako jediná a nikdo jiný to neumí tak dobře jako ona:)S tím se musí dříve nebo později vyrovnat každá máma...