Přidat názor k článku Mám práci aneb příběhy "krkavčích :) matek"

Salomeno,
díky za projevenou empatii, ale děláš si myslím zcela zbytečné starosti. :o)
Ono je to asi těžké pochopit, nicméně i přesto, že nemám "rodinu" - resp. v tom významu, jak je chápána - a vlastně ani "domov", tak rozhodně netrpím jako zvíře. Nejsem ani hluboce nešťastná, ani těsně před zhroucením. Skutečně neberu své příspěvky na Rodině jako psychoterapii. :o) A řekla bych, že ani nepotřebuju vykřičet anonymně nějaké své bolístky. To, co je PRO MNE důležité, to mám. V posledních měsících dostávám od života dokonce víc, než jsem vůbec čekala. Nemám žádný mindrák, neschovávám žádné bolavé místo, není k tomu důvod. Po x letech můžu říct, že jsem fakt v pohodě. :o)
To, že je někdo jiný a má jiné názory opravdu automaticky neznamená, že je depresivní troska bloumající - obrazně řečeno - kolem příjmu v pakárně. :o)