Přidat názor k článku Mám práci aneb příběhy "krkavčích :) matek"

Báro,
děkuji za odpověď. :o)
Je moc pěkné být spokojeným obrovským sobcem než nešťastným obrovským altruistou. Navíc se domnívám, že by poslední věta tvého příspěvku vyvolala v kterémkoli člověku, který mne osobně a delší dobu zná pobavený úsměv. :o) Já totiž už x let od svých přátel poslouchám, abych proboha začala být trochu sobec a vykašlala se na sebeobětování se pro druhý. Byli by jistě rádi, že jsem si dala konečně říct. :o)))