Přidat názor k článku Mám práci aneb příběhy "krkavčích :) matek"

Právě podobný problém řeším, vlastně ještě v horším stádiu. Se staršími děti jsem byla celkem v kuse 5 let na mateřské, pak se mi s obrovským nasazením
podařilo všechno dohnat (pracuji v IT, prigramování a počítačové sítě). Pokud se mohu pochlubit, jsem dobrá a dostávám v práci ty komplikovanějí úkoly. Jsem hrdá na to, co jsem dokázala. Nyní jsem podruhé vdaná, manžel je také z oboru a řešili jsme společné dítě. Bylo mi jasné, že podruhé po letech návrat nedokážu a navíc se mi nechtělo opouštět současnou práci (kdybych šla na mateřskou, musela by firma za mne vzít někoho jiného) Nakonec jsme se domluvili se sestrou, je na mateřské a bude hlídat i moje dítě (samozřejmě za úplatu, i když by to asi dělala i zadarmo) . Nyní jsem těhotná a přepokládám, že těch půl roku budu nejnutnější věci dělat z domova a pak se vrátím, prý pár měsíců počkají (než by zaškolili někoho jiného, tohle je jednodušší) Dobře vím, že se jedná jen o pár hodin týdně a mimčo bude v dobrých rukou, ale dopředu se děsím reakcí okolí. A navíc, miminko moc chci, budu ho milovat a starat se o něj, ale když si vzpomenu na tu beznaděj těch pěti let, kdy jsem seděla s dětmi na pískovišti s odborným časopisem a věděla jsem, že začínám mít problémy např. mluvit anglicky, zapomínám příkazy které jsem dřív dělala automaticky a tak podobně, tak už bych to nechtěla zažít. Krkavčí matka je o něčem jiném.