Přidat názor k článku Kdy jít s kojencem k fyzioterapeutovi

Jutto, já jsem nikde nepsala, že bych odsuzovala Vojtovu metodu, to nikoliv. Dokonce jsou situace, ve kterých bych neváhala ani vteřinu. Třeba kdyby se děti nevyvíjely proto, že by byly hypotonické, tam snad ani jiná rozumná pomoc není. Jen Vojtovka nemusí být vhodná pro všechny děti - viz náš zvracecí syn, ten nesměl ani do klubíčka, bral denně kupy léků proti bolení žaludku a dalším poruchám atd.
To polohování resp. cvičení pohybových vzorců dělal syn hrozně rád - a bylo to plně pod dohledem neurologa. Taky jsem poznamenala, že to považuju za skvělou věc a velký urychlovač pokroků. Ale taky je pravda, že starší syn měl ty potíže určitě větší, ale nikdo nás nikam neposlal, ani jsem s ním nijak nepracovala - a vývojově je úplně OK a vyvíjel se zcela v souladu s tabulkama (sezení v 9 měsících, chození před 1 rokem věku). Tzn. řekla bych asi toto - v nemocnici z té zatnuté pěsti na bříšku ve 4 měsících dělali divy (žádné propínání do luku apod. syn nedělal). Paní doktorka neurologie (velmi zkušená, ředitelka RHB stacionáře) jen konstatovala že tohle děti s hypertonusem (nebo hypertonem - jaký je správný tvar) prostě dělají, ukázala čím a jak napomáhat a hotovo. Že jsme zralí ke sledování (spíš kvůli těm ostatním dg. jako je porucha příjmu potravy a třes v rozrušení - jako co z toho vyleze), ale pokud bude vývoj pokračovat, tak stačí. Pokud by syn opravdu zaostával, šla bych do cvičení. Ovšem je zaostávání a zaostávání, v nemocnici třeba považovali za zaostávání to, že se nedostane na bříško ve 4 měsících, ač ten limit je reálně jaksi později... Tzn. záleží na lékaři.
A ve článku je specielně psáno, že se etapy mají vyskytovat v daném pořadí - tzn. lékaři to většinou berou v klidu, ale článek byl v té fázi lehce militantní :-).