Přidat názor k článku Mám práci aneb příběhy "krkavčích :) matek"

Předkládám téma pro vášnivou debatu (a už se na ní těším). Co je horší ? Pracující krkavčí matka, nebo krkavčí matka 4 roky na MD ? Já jsem případ pracující krkavčí matky. Od synových 28 měsíců pracuji na plný úvazek, manžel pracuje na částečný a dny, kdy jsme oba v práci je prcek v takové školičce. Babičky máme taky krkavčí, takže jakákoliv pomoc z jejich strany je nemožná (obě jsou v důchodu, ale my žijeme móc daleko od nich – cca 30 minut autobusem). A teď opačný případ. Moje sousedka má stejně starého kluka jako já a další dítko na cestě (termín v říjnu – já to původně taky takhle plánovala). S prvním synem to měla tak, že kdykoliv se chtěla vyspat, nebo odpočinout, tak ho vyexpedovala ke svým nebo k manželovým rodičům a relaxovala. Nekojila, protože je to nepraktické a to z toho důvodu, že kojené dítě je závislé na přítomnosti matky a to se jí nehodí. Při tomhle těhotenství jsem se jí snažila „vnutit“ ať kojí, že kojení je prospěšné pro obě strany. Po nějakém čase mi však sdělila, že se bavili s manželem a to kojení fakt ne, protože by musela trávit hodně času s dítětem. S flaškou je to prý jednodužší. Taky prý mají strach, aby to další dítě nebylo závislé na mámě jako můj Ondra. A za to všechno prý může právě kojení. U nich jednoduše zvítězí to, že je jednodušší narvat dítěti flašku a vrznout ho babičkám, ať se starají. Takhle jsou na to zvyklí a asi nebudou měnit. Takže něco k zamyšlení. I takovéhle „krkavčí“ matky existují. Jsou celé 4 roky doma a tváří se, jak je to pro dítě to nejlepší.