Úplně se vidím. Taky jsem s malým byla jako svázaná. Chování, kojení, chování, kojení, spinkání u maminky u prsu, dokonce jsem si ho taky naučila na tu postel a spí s náma i teď. I když jsme se posunuli někam dál.Usíná u sebe v pokojíčku a až tak kolem druhé ranní se stěhuje k nám. Jenom jsme si s manželem dělali srandu, že když u nás v posteli není, tak už ani neumíme spát, prostě nám tam chybí. Akorát nevím, jak to provedem až bude další mimi. Asi budem muset koupit větší postel :) Nedokázala jsem si vůbec představit to, co dělají lidi normálně - tzn. dítě po narození "šup" do svýho pokojíčku - jen ať je dítko naučené být hezky v postýlce. Asi jsem byla úplně nemocná péčí o Ondru a kdyby mi tenkrát někdo řekl, že když mu bude něco přes dva, že budu v práci, asi bych řekla, že se zbláznil.
Předchozí