Přidat názor k článku Mám práci aneb příběhy "krkavčích :) matek"

Však já jsem taky neřekla, že je to věc hodná úcty :-)
Klídek, to už se dostáváme někam jinam. Já osobně si nemyslím, že je to věc tak dalece vzdálená, ale tvůj názor ti neberu. Původně jsem se přeci ozvala, proto, aby jste se svými rozjitřenými narážkami na Monty, nevědomky neublížily někomu jinému. Nikdy nevíte, co prožívá žena, která si třeba čte Vaše řádky a má právě dilema, že není schopna se starat o své postižené dítě. Monty, přesto, že není mateřský typ má prostě úctu k životu, na tom přeci není nic špatného, nebo snad ano? Když uvážíš, že pro ni není prvotní starat se o svého zdravého syna, nechala bys jí v péči dítě postižené? Já dobře chápu, co tě na tom, co Monty řekla popuzuje, ale na druhou stanu mě zase popuzuje,když žena bez přemýšlení řekne, že kdyby se jí mělo narodit postižené dítě, tak jde radši na potrat. Do ústavu ne, zabít ano? Reagovala by jsi podobně útočně, kdyby Monty řekla: Kdyby se mi mělo narodit postižené dítě , tak ho radši zabiju? Podotýkám, že ženy, které podstoupí interupci nijak neodsuzuji, chápu je a souhlasím.Ale myslím, že tyhle nešťastné ženy taky ví, že nešlo o okamžité rozhodnutí, ale dlouhou a bolestnou cestu.
Možná vám vadí, že Monty má prostě dítě a není matka podle vašich představ. Ale je to život Monty a za to, že říká upřímně,co si myslí ji obdivuji, i když se mi její názory nemusí vždy líbit. Vždycky mě , ale rozesměje, jak se na ni seběhnete jak vosy v každé diskuzi. Vždyť- žádné dítě přece do ústavu doopravdy nedala ne?