Přidat názor k článku Mám práci aneb příběhy "krkavčích :) matek"

Musím reagovat na dikusi o Krkavčích matkách. Pracuji jako fotografka v naší rodinné firmě.Moje představy o tim jak si budu odpočívat před porodem dopadly tak, že jsem pracovala ještě týden před porodem a hned po šestindělí jsem si naskošila na rozjetý vlak. výhodu oproti jiným maminmám mám v tom, že mužíček je taky v naší firmš takže mi hlídá dcerku jak je porřeba. bohužel mám babičku a dědy, kteří nejsou hlídací, takže nemůže-li muž musí zaskočit kamarádka,nebo si baru dcerku sebou. Další výhodu mám v tom,že si vemu zákazníky tak jak se to hodí mně a vžádném případě nepracuji na úkor Kamilky. Odřekla jsem zakázky jen abych mohla jit se svou decrou na plavání kojeců. Souhlasím že jít do práce je někdy nutné. Každá kačka se hodí a musím ríci že v mém okolí je matek jako já spousta. Jsou to kdeřnice, které pracují po porodu doma i maséky, kosmetičky. A shodujem se v tom že je fajn občas si odskočit z domu s přenechat mimčo mužíčkům,babičkám a tetám a donýst domů nějakou kačkou do rožpočtu a přitom se odreagovat. Já vím že kdybych ulehla s nemocí můj muž se mi dokáže o mimi postarat perfektně se vším všudy. Maminy nebojte se jít do práce. Je to občas těžké obloučit se,byť jen na pár hodin od svého dětátka ale to děťátko to většinou zvládá líp než my matky.Musím ještě dodat,že moje páce mě baví hlavně proto ji dělám i na mateřské. Ale pokud bych měla pocit že tomu tak není aže moje dcera (je jí teď šest měsíců) trpí nepracovala bych.
Katka