Přidat názor k článku Mám práci aneb příběhy "krkavčích :) matek"

Ivko, mluvíš mi z duše :) Ale i vy ostatní, moc mě těší, že nejsem jediná krkavčí. Mám taky vlastní firmu a vzhledem k velikosti také stojí na mně. Do té doby, než začla moje dcera chodit, jsem ji brala všude s sebou a nechávala pohlídat jen příležitostně. Od roka je pravidelně nejdřív 2x, teď už 4x v týdnu u babiček a když některá nemůže, pohlídá hlídací teta. Dceři jsou dva roky a je velmi společenská a komunikativní (to není moje zásluha ale její vlastnost). Občas si vyslechnu, jaká to jsem matka, když místo abych byla s dcerou doma, chodím do práce.
Ano, chodím a většinou ráda. Kdybych měla firmu zavřít a být doma na mateřské, stejně bych si našla nějakou jinou činnost. Možná bych mohla trávit víc času s malou, ale stejně bych si část času a pozornosti nechala "ukrást" něčím dalším. Nedokážu být dlouhodobě šťastná jen z toho, že s dcerou stavím z kostek, zpívám písničky nebo si jakkoli jinak hrajeme. Potřebuju se aspoň trochu sama realizovat a vaření, uklízení nebo nákupy považuju za domácí práce a ne povolání. Navíc, kdybych byla jen doma, budu za chvíli pěkně protivná.
Maminkování i práci si lze užít, když můžete svěřit dítě někomu, u koho je o něj dobře postaráno, a pokud umíte vypnout a věnovat se dítěti, když jste s ním. Obdivuju maminky, které si umí uspořádat život tak, aby to všem zúčastněným vyhovovalo, jak ty, které jsou se svými dětmi doma 3 nebo 4 roky, plně se jim věnují a dokáží být neustále nad věcí, pozorné a laskavé, a stejně tak obdivuju maminky, které zvládají mateřství i práci. Pro dítě je totiž největší dar zdravá a šťastná matka.