Přidat názor k článku Hlavně ať je to miminko zdravé...

Ahoj Pájo,

přeji Ti to nejkrásnější a nejzdravější miminko. Já mám podobnou zkušenost. Můj manžel je latentní přenašeč nejběžnější genetické poruchy bílé rasy s menšími zdravotními problémy. To jsem věděla už když jsem si ho brala. Po svatbě jsem otěhotněla dvakrát ale pokaždé to skončilo samovolným potratem, jednou v 15. a jednou v 12 týdnu. Oba plody byly plně pozitivní, takže to příroda asi zařídila dobře. Nyní jsem v 25. týdnu po umělém oplodnění. Meli jsme sedm embrií ale jen dvě zdravá a nakonec se ujalo jedno. Jsem šťastná že to takhle dopadlo, ale kdyby to nedopadlo asi bysme dítě adoptovali. Rozhodli jsme se že nebudeme zkoušet přírodu které dítě bude zdravé a které ne. Délka života u této nemoci při jejím průběhu je 15-22 let a to bych asi nepřežila, modlit se aby se našel dárce plic, radovat se z cizí smrti pro život mého dítěte. A to by byla možná transplantace pouze při dobrém průběhu. No, nebo bych byla jak manželova prababička, která ( v té době nebyla dostupná plná antikoncepce) mezi lety 1906-1918 porodila 9 dětí ale zdravé byly jen 2. Ostatní zemřeli do 5 let.
Takže Ti chci dolít optimismus do žil, jde to !!

Ahoj a držím palce

Petra