b+h - nechci se nějak vměšovat do debaty o vhodnosti sexuální výchovy v nějakém konkrétním věku. Jen mne na té "veselé příhodě s prezervativem" zaujala jedna věc - a tu bych chtěla tobě dát k úvaze: jak asi působilo posílání od mámy k tátovi a zpět na tvou dceru? Já jsem pochopila, že mezi tebou a mužem to byl v podstatě takový nevyřčený žertík, ale jak to působilo na malou? Aneb: kdyby se tě dcera zeptala na cokoli jiného, co ti přijde jako mužská záležitost (napadá mne třeba proč svítí žárovky či jak funguje motor auta či podobný dotaz) taky by jsi ji poslala za tátou (a on zase zpět a takto několikrát?), nebo by jsi ji to jednoduše popsala sama?
Ptám se proto, že já se nikdy na otázky okolo sexu rodičů neptala. Jsem trochu starší, než je asi průměr tady vás na Rodině.cz a moji rodiče mne měli trochu později, než je v kraji zvykem, takže se dá řící, že jsou z generace, ve které s o těchto věcech nemluvilo. Já to vycítila, že jim řeči o tomto "nejdou" a tak jsem se jich prostě neptala... Ptala jsem se jinde, jiných, leccos četla a myslím si, že jsem výuku sexu zvládla docela v pohodě :-))) , ale hodně jsem si dávala pozor, aby moje děti nezískaly pocit, že mi řeči o tomto tématu činí jakékoli potíže. Vím, že mne to v podstatě mrzelo, že jsem si o TOMTO s mámou nemohla promluvit....
A že se 4-letý prcek zeptá se stejným zaujetím na to, proč tužka na papíře píše jako na to, jak vyroste miminko v bříšku, to víme všichni. Takže jsem se vždy snažila na obě (všechny) otázky odpovídat stejně zaujatě, stejným tónem, stejně rozsáhle.... Právě proto, aby je nenapadlo, že otázku na počtí miminka vnímáme my dospělí (a že vnímáme o tom svědčí tato diskuse) trochu jinak, než tu o tužce.
PROTO mne zaujalo tvoje "posílání" od mámy k tátovi a také odpověď - neodpověď o pláštěnce. Pokud mám nějaké vědomosti o psychologii dětí (studovala jsem to), tak vím, že v 80% se děti na tyto citlivé věci ptají v době, kdy něco ví a s rodiči si chtějí své vědomosti ujasnit, utřídit, upřesnit. Takže nejsem si jistá, zda je "pláštěnka" ideální odpověď (po pravdě - kdybych tě nechtěla popudit, řekla bych, že dětem se má odpovídat pravdivě a "pláštěnka" pravdivá odpověď není!!!, takž jsi takto odpovědět rozhodně neměla)....
Aby to posílání spolu s odpovědí v tvé dceři nezanechalo pocit, že je to "divná" otázka... a pak se třeba na něco, co ji zajímá nebála zeptat, aby ti to nevadilo, aby se tě nedotkla, aby tě nenaštvala....možností je mraky,...
Mimochodem na tuto diskusi jsem se šla podívat na základě upozornění kamarádky, že se tu řeší vysvětlování prezervativů... já totiž hodila dnes po ránu na "svou domácí" diskusi příhodu na podobné téma - tak jen pro odlehčení ji sem okopíruji:
.... kdysi v drogerii moje mamka nakupovala s Aninkou jakýsi prášek na praní. A Anina se nudila a začala v regále rovnat malinké barevné krabičky. Moje mamka - duše to citlivá na cokoli, co se odehrává cca 10 cm pod pupíkem - to nějak nemohla rozdejchat a odváděla ji od toho, aby "ty barevné krabičky nechala, že se paní prodavačka bude zlobit". No a Aninka jí vysvětlila, že to nejsou barevné krabičky, ale prezevativy, které se používají na to, aby se rodily děti jen tehdy, kdy si je maminky a tatínci přejí.... Bylo jí asi 4 a moji mamku málem křísili....
S.
Předchozí